Rostlinstvo

Většina území Hádů je lesnatá. Nejrozšířenějším lesním typem jsou dubohabřiny vyskytující se, vyjma skalnatých hran plošiny a balvanitých sutí na úpatí svahů, na celém zbytku území. Dubohabrové háje mají skladbu stromového a keřového patra velmi blízkou lesům neovlivněných člověkem. Stromové patro tvoří především dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), hojné jsou také javor babyka (Acer campestre) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Z keřů se vyskytuje ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), brsleny evropský a bradavičnatý (Euonymus europaea, E. verrucosa), dřín obecný (Cornus mas), svída krvavá (Swida sanquinea), zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum) a řada dalších. Hádecké lesy se vyznačují také velkou bohatostí bylinného podrostu. Z typických hájových druhů zde v časném jaru najdeme např. dymnivku plnou a dutou (Corydalis solida, C. cava), sasanku hajní a pryskyřníkovitou (Anemone nemorosa, A. ranunculoides), modře kvetoucí jaterník podléšku (Hepatica nobilis), nenápadnou bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis) nebo statnou prvosenku jarní (Primula veris). Z později kvetoucích druhů rostlin jsou to nenápadné trávy strdivka nící a jednokvětá (Melica nutans, M. uniflora), lipnice hajní (Poa nemoralis), travám podobné ostřice - o. pilovitá, o. horská, o. prstnatá (Carex pillosa, C. montana, C digitata), a řada bylin, kupříkladu bíle kvetoucí kokořík vonný a mnohokvětý (Polygonatum odoratum, P. multiflorum), vznešená lilie zlatohlavá (Lilium martagon), nebo intenzívně vonící konvalinka (Convallaria majalis) a mařinka vonná (Galium odoratum). K vzácnějším rostlinám patří hluchavkám příbuzný medovník meduňkolistý (Mellitis mellisophyllum). V podrostu lesa můžeme spatřit také některé z orchidejí, např. okrotici bílou a červenou (Cephalantera alba, C. rubra), hojnější žlutohnědý hlístník hnízdák (Neotia nidus-avis), nenápadné kruštíky (rod Epipactis) či vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).

Vegetace jižních svahů Hádů je výrazně odlišná od vegetace lesní. Tato místa byla v minulosti odlesněna a obhospodařována člověkem, důležitá byla především pastva dobytka. Vyvinula se zde mozaika rostlinných společenstev, v níž se porosty stepního chrakteru střídají s křovinami a vtroušenými stromy. Vhodná místa pro svou existenci zde nalezly především světlomilné a teplomilné druhy. Zbytky kulturní stepi s řadou vzácných teplomilných rostlin se přes všechny negativní zásahy zachovaly na několika místech až do dnešní doby. Z dřevin se zde místy nacházejí jednotlivé stromy dubu pýřitého (Quercus pubescens) a jeřábu břeku (Sorbus torminalis), mezi nejhojnější druhy keřů patří trnité hlohy (Crataegus sp.), trnka obecná (Prunus spinosa) a růže (Rosa sp.). Vedle běžné růže šípkové (R. canina), se zde vyskytují také po jablkách vonící růže vinná a malokvětá (R. rubiginosa, R. micrantha), nebo drobná, černými šípky dozrávající růže bedrníkolistá (R. pimpinellifolia). Dalšími hojnými keři jsou svída krvavá (Swida sanquinea), která získala své jmého podle červeného zbarvení listů v pozdním létě, jí velmi podobný dřín obecný (Cornus mas) se žlutými květy a chutnými červenočernými plody, ptačí bob mnoholistý (Ligustrum vulgare) a nenápadný řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica). Místy ve stepních porostech nalezneme nízký keřík třešně křovité (Prunus fruticosa).

Mezi významné zástupce bylin patří časně zjara kvetoucí koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a drobná, kruhovité trsy vytvářející, ostřice nízká (Carex humilis). Později stepní stráně rozkvetou pestrou záplavou květů. Mezi ty zajímavější patří např. oman mečolistý (Inula ensifolia), kručinkovec poléhavý (Corothamnus procumbens), vítod větší (Polygala major), nebo devaterník penízkový (Helianthemum numullarium). Méně nápadnými jsou trávy a ostřice, např. kavyl Ivanův (Stipa joanis) či ostřice Michelova (Carex michelii). Na místech styku vegetace křovin se stepí nalézá vhodné podmínky pro svou existenci řada tzv. lemových druhů. Mezi typické zástupce patří kakost krvavý (Geranium sanquineum), třemdava bílá (Dictamnus albus), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) nebo smldník jelení (Peucedanum cervaria). Často se zde také vyskytují druhy tvořící podrost teplomilných doubrav, kupříkladu kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) nebo pryšec mnohobarvý (Euphorbia polychroma). V pokročilém létě se objeví další zajímavé rostliny - fialově kvetoucí hvězdice chlumní (Aster amellus), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), rozrazil klasnatý (Veronica spicata) či lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia).

Mezi nejzajímavější a také vzácnější druhy rostlin vzskytující se v oblati Hádů patří několik tzv. panonských druhů např.  zvonek sibiřský (Campanula sibirica), hadinec červený (Echium rusicum), pcháč panonský (Cirsium pannonicum). Na jediné lokalitě v širším okolí Brna se zde vyskytuje vstavač např. nachový (Orchis purpurea). Celkově čítá současná květena Hádů více než 70 ohrožených druhů rostlin.

Výrazně odlišné je rostlinsto vytěžených prostor a antropicky narušených částí Hádů Je zde zastoupena řada druhů ruderálních, často i invazních či expanzních. Na etážích lomu můžeme najít porosty amerického celíku (Solidago canadensis) a turanu (Erygeron canadensis). Na hlubších půdách s menším obsahem štěrku se šíří, spolu s dobře známým ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), statná tráva třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Člověkem narušená stanoviště také později osídlují některé nežádoucí druhy dřevin např. trnovník akát (Robinia pseudacacia), bez černý (Sambucus nigra), žanovec měchýřník (Colutea arborescens) nebo pajasan žlaznatý (Ailanthus altissimus). Na druhou stranu i zde je možno potkat zajímávé druhy naší květeny. Na štěrkových etážích lomů roste fialově kvetoucí vrbka rozmarýnolistá (Epilobium dodonaei), na několika místech zde nalezneme vzácný, nenápadný len tenkolistý (Linum tenuifolium) a chrupavník větší (Polycnemum majus). K vzácným druhům dnes už také patří několik druhů plevelů rostoucích na úhorech pod Hády. Přímo v lomech se vyskytuje např. drobný zběhoveček iva (Chamaepithys chia) a hořinka východní (Conringia orientalis).

Další, podrobnější infornace o rostlinstvu Hádů naleznete v publikaci "Hády u Brna". Dostupné i v elektronické podobě na internetu.